Napadlo Vás někdy, kudy vede cesta od pole plného růží k pár kapkám ve flakonu? Odpověď má konkrétní adresu — malé město na svazích nad Azurovým pobřežím jménem Grasse. Tady se z květin dělá vůně už staletí a stojí za tím fakta, která znějí spíš jako legenda. Pojďme si projít ta nejlepší.

Tenhle díl našeho letního cestovatelského deníku po Francii je lehčí a sdílitelný — o Grasse se dozvíte pár překvapivých věcí, které se skvěle hodí k odpolední kávě. A protože ve Fragonitu najdete parfumerii, která odsud opravdu pochází, není to jen suchá zeměpisná zajímavost.

Grasse leží kousek od moře, ale schované v závětří hor — a přesně tahle poloha z něj udělala parfémovou velmoc. Mírné mikroklima, hodně slunce a vláha z blízkého Středomoří vytvořily ideální podmínky pro pěstování vonných květin. Zajímavost na začátek: město původně nevonělo parfémem, ale koželužnou. Výroba jemných kožených rukavic tu vzkvétala a právě jejich parfemování dalo vzniknout celé voňavé tradici.

Grasse na svazích nad Azurovým pobřežím — v závětří hor a na dosah Středomoří. Poloha, díky které tu vůně kvete už od 16. století.

Z 16. století pak vedla přímá čára až k dnešku: kolem pěstování a zpracování vonných rostlin se v kraji Grasse vyvinulo řemeslo, které nikde jinde nemá obdobu. A není to jen náš dojem — v roce 2018 zapsalo UNESCO parfumérské dovednosti kraje Grasse na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Tady přichází fakt, u kterého se většina lidí zarazí. Přírodní květinová esence je vzácná, protože z jednoho květu se jí získá jen nepatrné množství. U růže de Mai i u jasmínu platí, že na jediný kilogram absolutní esence padnou stovky kilogramů až tuny čerstvých okvětních lístků — tedy statisíce až miliony ručně natrhaných květů.

Přesná čísla se u různých pramenů liší a nechceme je nafukovat. Ale i to opatrné dolní patro je ohromující: za pár kapek voňavé esence stojí celé hory květin, které někdo posbíral po jednom. A sklízí se za úsvitu — brzy ráno, dokud rosa nesešla a vůně je nejsilnější. Odpolední květ už tolik nevydá.

Sklizeň za úsvitu — růže de Mai a jasmín se trhají ručně, po jednom. Právě z těchhle polí pak vzejde pár vzácných kapek.

Když se v parfumerii řekne „nos“ (francouzsky nez), nemyslí se tím orgán, ale člověk. Je to parfumér, který dokáže rozpoznat a v hlavě poskládat desítky až stovky surovin do jediné vůně. Zní to jako čarování — a trochu to čarování i je.

Video „Grasse — město parfémů“ — atmosféra dílen, kde se z polních květů rodí vůně.

Parfumérský stůl v dílně vypadá jako varhany: půlkruh polic s desítkami lahviček, každá s jinou esencí, seřazenými tak, aby na ně měl „nos“ po ruce. Odtud i jméno — orgue à parfums, parfémové varhany. Kdo je viděl naživo, ten pochopí, proč se komponování vůně přirovnává ke skládání hudby.

Nejzajímavější je, jak se řemeslo předává. Ne z učebnice, ale dlouhým učením přímo u mistra, roky a roky. Stojí na paměti (dobrý „nos“ rozezná stovky vůní zpaměti), na představivosti a na citu pro to, co k sobě sedne. Právě tuhle tvůrčí složku UNESCO výslovně zmiňuje jako součást grasseského dědictví.

A teď to nejlepší: vůni z Grasse si nemusíte jen představovat. Ve Fragonitu vezeme parfumerii, která odsud opravdu pochází. Jeanne en Provence nese na flakonu hrdé „Établie à Grasse depuis 1978“ — svěží verbenu a cedrát, francouzskou klasiku z parfémového hlavního města. A Jeanne Arthes je rodinná parfumerie, která v Grasse sídlí od roku 1978.

Nejkrásnější na tom je, že „z Grasse“ tady neznamená „drahé“. Je to dostupná francouzská parfumerie — adresa a tradice, ne prestižní cenovka. Objevit vůni z města, ze kterého voní půlka světa, tak zvládnete i bez luxusního rozpočtu.

Celou francouzskou kolekci — od dvou grasseských domů po Provence a jih Francie — najdete v naší francouzské kolekci. A jestli Vás Grasse chytlo, přečtěte si i to, proč mu říkáme parfémové hlavní město.