Vůně, kterou ucítíte na poli v Provence, a vůně z lahvičky na poličce mohou nést stejné jméno — a přesto jít každá svou cestou. Levandule není jeden druh ani jeden profil. Je to celá rodina rostlin, a každá z nich voní jinak, hodí se na jiné použití a stojí jinak.

Když víte, na co se dívat, vybíráte si vědomě. A právě o tom je tento průvodce — abyste i Vy poznali, co máte v ruce, ještě než ji přivoníte.

Pod jedním českým slovem „levandule" se skrývají tři rostliny, které v parfumerii i péči potkáváte nejčastěji. Liší se polohou, kde rostou, množstvím silice i samotnou vůní.

Tři rostliny, jedno jméno. Liší se polohou, obsahem silice i vůní — a každá má jiné místo.

Pravá levandule (Lavandula angustifolia, dříve officinalis) je ta, kterou si představíte jako první. Roste ve vyšších polohách, je vzácnější a její vůně je nejjemnější — sladká, klidná, kulatá. Tohle je levandule do polštáře, do toaletní vody, do rituálu.

Lavandin (Lavandula × intermedia) je přirozený kříženec pravé levandule a levandule širokolisté. Tvoří zhruba 80 % francouzské produkce a kultivar Grosso z toho dělá většinu. Voní svěžeji a ostřeji, má v sobě víc razance. Je to levandule do úklidu, do prádla, do svěžích vůní pro domácnost — a je cenově dostupnější. Není horší, je jiná. Tam, kde chcete čistou, výraznou letní svěžest, odvede přesně svou práci.

Levandule širokolistá (Lavandula latifolia, spike) roste ve Španělsku a Portugalsku a obsahuje nejvíc kafru ze všech tří. Její vůně je nejostřejší, nejvíc bylinná.

Pokud si máte z celého průvodce odnést jednu věc, je to tahle. Klíčový rozdíl mezi levandulemi je obsah kafru.

Pravá levandule ho má jen velmi málo — zhruba 0,5 až 1 % (norma ISO 3515 připouští maximálně 1 %). Proto voní sladce a klidně. Lavandin má kafru výrazně víc, levandule širokolistá ze všech tří nejvíc — a právě proto jejich vůně působí ostřeji a svěžeji.

Za tu jemnou, „pravou" stránku vůně mohou hlavně dvě složky: linalool a linalyl-acetát. V pravé levanduli tvoří linalool zhruba 25 až 38 % silice (podle normy ISO 3515). Čím vyrovnanější jejich poměr, tím kulatější a měkčí výsledná vůně.

Obě hlavní — pravá levandule i lavandin — mají v koupelně i v domácnosti své pevné místo. Jen každá jinde. Jestli Vás zajímá i druhá osa původu, francouzská versus anglická, rozebíráme ji v článku Provensálská × anglická levandule.

Tady se rozhoduje. Vůně z lahvičky Vám sama o sobě neřekne, jestli držíte pravou levanduli, lavandin, nebo syntetickou parfemaci. Etiketa ano — když víte, kde hledat.

Stejné fialové klásky, jiný příběh. Co rozhoduje, najdete v řádku INCI na zadní straně obalu.

Esenciální olej, nebo parfemace? Pravý levandulový olej poznáte podle dvou věcí: botanického názvu druhu (Lavandula angustifolia) a označení „100% esenciální olej". Pokud složení mluví o parfému či vonné kompozici, jde o parfemaci — což u toaletních vod a vůní do domova není nic špatného, jen je dobré vědět, co kupujete.

A ještě jeden řádek, který stojí za pozornost: linalool. V Evropské unii patří mezi vonné alergeny, a pokud je ho ve výrobku nad stanovenou hranicí, musí být uvedený na etiketě. Není to varování před levandulí — je to naopak stopa, že ve výrobku skutečně je přírodní levandulová silice.

U levandule narazíte na zkratky AOP a IGP. Označují chráněný původ a kvalitu, ale platí jen pro konkrétní produkty — nikdy ne plošně pro celou značku. Podrobně je rozebíráme v článku Co znamená AOP, IGP a bez palmu.

Nejdůležitější je „Huile essentielle de lavande de Haute-Provence" — esenciální olej z pravé levandule z Horní Provence. Ten nese označení AOC od 18. prosince 1981 a IGP od 12. června 1996. A je tu jeden detail, který odděluje skutečnou kvalitu: chráněn je výhradně olej z pravé levandule pěstované z místních semenných populací, z poloh zhruba nad 800 metrů. Lavandin je z tohoto označení vyloučený.

Cenový rozdíl mezi pravou levandulí a lavandinem není o značce ani o marketingu. Je daný přírodou — konkrétně výtěžností.

Pravá levandule prostě dává méně oleje z většího množství květů. To je hlavní důvod, proč je dražší — a proč si jí na poličce ceníte o trochu víc. Celou cestu od pole po lahvičku, i s destilací, sledujeme v průvodci Od pole po lahvičku.

Když příště sáhnete po levanduli, vystačíte si s několika body:

A když víte tohle, snáz poznáte i značky, které k levanduli přistupují poctivě. Třeba Esprit Provence staví svou levandulovou řadu na surovině ze Sault — provensálského kraje, kde pravá levandule drží barvu i vůni nejdéle. Konkrétní kraj, konkrétní původ. Žádné obecné „inspirováno Provence", ale levandule, která má adresu — dostupná autenticita, kterou si dopřejete každý den, ne jen při výjimečné příležitosti.

Pravá levandule i lavandin, francouzská i anglická, do koupelny i do prádelníku — v levandulovém světě se vyzná každý, kdo ví, na co se dívat. A teď už to víte i Vy.